Pod názvem „Role kolektivního vyjednávání při kompenzaci vlivu inflace na mzdy a podpora zaměstnanců ve složitých životních situacích“, se, ve středu 16. září, uskutečnila v pražském odborářském hotelu Olšanka konference Asociace samostatných odborů (ASO). Na programu konference bylo, jak by měly odbory reagovat na opatření vlády premiéra Andreje Babiše, které vláda připravuje v souvislosti se složitým politickým a ekonomickým vývojem ve světě, zejména k dopadů krize na Středním východě a chystaným programem Evropské unie na léta 2028 až 2034.
Předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek, který je členem Evropského hospodářského a sociálního výboru, tj. poradního orgánu Evropské komise, nejprve vyzval účastníky konference k minutě ticha, aby takto vzdali hold dlouholeté pracovnici ASO Irmě Procházkové, která nedávno podlehla dlouhé a těžké nemoci.
Odbory odmítají výši návrhu státního rozpočtu na rok 2027!
Poté se Bohumír Dufek zaměřil na okomentování současné politické a ekonomické situace. Uvedl, že pro odbory je zásadním a nejdůležitějším problémem výše státního rozpočtu na rok 2027. Uvedl, že suma, tj. 389 miliard korun, je pro odbory absolutně nepřijatelná. Zároveň konstatoval, že otázka výše státního rozpočtu bude hlavním bodem programu dnešního jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR neboli tripartity. Načež k tomu poznamenal, že tato výše státního rozpočtu je důsledek nepříznivého ekonomického vývoje, který zavinila předchozí vláda expremiéra Petra Fialy.
Pokud jde o řešení současné ekonomické situace, Asociace samostatných odborů odmítá návrat k superhrubé mzdě, jak je navrhováno některými ekonomy, což podporuje i Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS). Bohumír Dufek dále uvedl, že tímto svým návrhem, ČMKOS prosazuje, aby se zaměstnancům, e facto, zvýšily daně. Podle Bohumíra Dufka, je to nemravné. Navíc, jak dále poznamenal, tímto navýšením daní, se daný problém nevyřeší. Konstatoval, že když roste HDP, logicky rostou i daně, odváděné zaměstnanci.
Více zdanit zahraniční firmy a banky!
Bohumír Dufek, v této návaznosti, díle připomněl, že cca 350 miliard korun si zahraniční firmy a banky odvádějí do svých mateřských zemí, jako své zisky. Zároveň poznamenal, že doba, kdy se zahraniční firmy a banky, vyhnuly placení daní, se již vyčerpala. Poukázal přitom na to, že zahraniční firmy a banky se zaměřily i na vnitropodnikové fakturace, čímž se, to je tímto způsobem, rovněž vyhnuly placení daní. Načež dodal, že v zemědělství, proti tomuto způsobu odvodu peněz, nepomohl ani zákon o významné tržní síle, který měl, podle původního úmyslu, tomu zabraňovat. Zkrátka, podle B. Dufka, zemědělci tahají za kratší provaz.
Zvýšit sazbu DPH ze 21 na 24 procent!
Podle předsedy ASO B Dufka jsou potřebné změny v oblasti kapitálových daní, tj. trvat na jejich zvýšení. Především by se měl snížit strop osvobození od daně. Asociace samostatných odborů, v této části daňových zákonů, navrhuje zvýšit sazbu DPH z 21 na 24 procent. Předseda odborů, logicky očekává, že kolem tohoto návrhu ASO, vznikne, u nás, velká diskuse.
Podle něho, je potřeba o těchto věcech hovořit a zabývat se otázkou potřebných změn v daňové politice. Konkrétně se zmínil i o tom, zda je potřebné i nadále uplatňovat nízkou daňovou politiku vůči zahraničním firmám. Jde o to, aby kapitál, který V České republice, vzniká, nebyl vyvážen mimo hranice našeho státu.
Načež zdůraznil, že by se měly upřednostňovat PPP projekty, neboť účast soukromého kapitálu na těchto projektech je správná cesta, kdy lze potřebné finance získat jinde, než, aby se odváděly z kapes našich občanů. Zároveň poznamenal, že pokud jde o prodej státní půdy, což se týká zejména zemědělství, by se měla prodávat spoluvlastníkům.
Na pořadu dne je i snížení státního aparátu!
Předseda Bohumír Dufek neopomněl připomenout již dříve navrhované požadavky Asociace samostatných odborů, tj. na snížení počtu zaměstnanců státního aparátu. Konkrétně navrhl sloučení ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy s ministerstvem kultury, dále ministerstva životního prostředí s ministerstvem zemědělství a rovněž i ministerstva pro místní rozvoj s ministerstvem průmyslu a obchodu. Podle něho státní aparát, zejména v posledních několika letech, nesmírně vzrostl. Cestou k tomu, snížit počet úředníků, je zrušit některé, zbytečné agendy státních zaměstnanců.
V té souvislosti poznamenal, že na některých ministerstvem se, v poslední době, zrodily i nesmyslné nápady. Jedním z nich byl i návrh bývalého ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) zálohovat obaly, konkrétně PET lahve. Bohumír Dufek upozornil, že Česká republika je nejlepší ve sběru plastových obalů, takže prohlásil: „Nač tedy sbírat PET láhve? To se zbytečně prodraží“. Naopak, podle něho, je potřebné podpořit sběr plechu, tedy kovového odpadu.
Nepodporovat výstavbu mohutných větrníků!
Zároveň prohlásil, že ASO předložila v minulosti řadu různých návrhů, nejen na zlepšení životního prostředí, ale i v jiných oblastech. Bohužel, žádný návrh ASO nebyl vyslyšen. Mimochodem, jak dále poznamenal, do této oblasti spadá i linie, kterou prosazovala předchozí vláda expremiéra Petra Fialy, to je výstavba mohutných větrníků. Přičemž, jak dále dodal, katastrofální sucho dává stanovisku ASO, to je omezit výstavbu větrníků, za pravdu. Podle Bohumíra Dufka v České republice, na výstavbu těchto mohutných větrníků, nejsou podmínky. Navíc, jejich výstavba poškozuje ráz krajiny, přičemž větrníky vadí nejen přírodě, ale i samotným občanům.
Zvýšení cen pohonných hmot se promítá do cen všeho zboží!
Předseda ASO se dále věnoval i otázkám zahraniční politiky. Poznamenal, že konflikt s Iránem nekončí, což bude mít závažné dopady na evropskou ekonomiku. Načež dodal, že již minulá tripartita jednala o cenách nafty. Nyní se o tom, když cena nafty se pohybuje na úrovni 50 korun za litr, opět musí, v rámci sociálního dialogu, opět hovořit. Vláda, potažmo státní orgány, by se měly podívat na hospodaření firem, které se dovozem pohonných hmot zabývají. Vždyť cena pohonných hmot se promítá do cen všeho zboží.
Zrušit nekvalitní programy v České televizi
Bohumír Dufek se zmínil i o otázce poplatků pro Českou televizi, kdy ASO podporuje, aby televizní poplatky platily ze státního rozpočtu. Ocenil činnost televizní stanice D, to je vysílání pro děti. Přitom kvalitní program D čerpá jen 3 procenta z celkového rozpočtu České televize. Takže Bohumír Dufek nechápe, když ve vedení České televize zaznívají nápady, že v rámci úspor, se televizní program D zruší. Naopak měly by se zrušit programy, které se neslučují s programovým zaměřením České televize, jako je Star Dance, či sportovní přenosy nižších fotbalových soutěží, které mají jen minimum diváků.
V závěru svého vystoupení Bohumír Dufek zdůraznil, že odbory, konkrétně Asociace samostatných odborů, chce od současné vlády radikální změny, které slibovala ve své předvolební kampani. Tedy, nikoliv prosazování osobních cílů různými politiky, ale řešení problémů našich občanů. Vždyť služba našim občanům by měla být i současné vládní koalice na prvním místě, jako je tomu u odborů.
Zemědělství zápasí s klimatickými změnami, zejména se suchem!
Za vládu ČR vystoupil ministr zemědělství Martin Šebestyán, který ocenil sociální dialog se zaměstnavateli a odbory. Zdůraznil, že to pomáhá vytvářet stabilní prostředí pro zemědělské podniky. Takže, díky vzájemné komunikaci je možné lépe čelit případným krizovým situacím.
Poté se zmínil o situaci v zemědělství v rámci Evropské unie, kdy poznamenal, kdy plánované snižování financí proevropský sektor zemědělství může mít negativní dopady i na české zemědělství. Podle něho to povede ke snížení konkurence schopnosti českých zemědělců. Zároveň připomněl i negativní dopady počasí, což vyvolalo značné škody na polích. Proto je, podle něho, nutné vytvořit společnou platformu zaměstnavatelů a zaměstnanců s cílem hledat řešení současné situace.
Zároveň uvedl, že české zemědělství je značně závislé na dotacích. Přičemž mzdy v českém zemědělství jsou 20 procent pod průměrem evropských mezd, což je důsledek nižší konkurenceschopnosti českých zemědělců, dále vysoké ceny práce u nás a ze strany státu nedostatečné využívání možných nástrojů ke zlepšení činnosti našich zemědělců.
Ministr Šebestyán dále konstatoval, že kvůli počasí, a dalším problémům, můžeme očekávat meziroční pokles výnosu produkce až o 25 miliard korun. Načež dále zdůraznil, že je potřebné vyřešit vztah našich zemědělců k půdě, kdy 73 procent zemědělské půdy je využívání v rámci pachtu.
Hovořil i vlivu zahraničních událostí, jako je zejména krize na Blízkém východě, přičemž sucho se promítlo do snížení cen zemědělských produktů. Zemědělce překvapil velký propad cen mléka. Takže, podle ministra Šebestyána jde o vytvoření systému, který by byl schopen těmto výkyvům čelit.
Ministerstvo zemědělství chce klást důraz především na podporu živočišné výroby a na zpracování zemědělských produktů v tuzemských podmínkách. Připomněl, že zemědělství a potravinářství je, pro současnou vládu, strategický sektor. Takže, cílem této vlády je, aby i další vlády sledovaly potravinovou suverenitu a potravinovou bezpečnost.
Řešíme dopady nedávné inflace, ale i výši minimální mzdy!
V odborné části konference nejprve vystoupil člen Evropského hospodářské a sociálního výboru Jaroslav Ungerman, a to s prezentací odborné studie „Role kolektivního vyjednávání při kompenzaci vlivu inflace na mzdy a životní náklady“. Ekonom Ungerman uvedl, že cílem odborné části konference je ukázat, jak by odboráři měli, se zaměstnavateli, vyjednávat. Přičemž zdůraznil, že v současné době, se ve firmách řeší především otázka výše inflace, z předchozích let, to je toho, jak se promítla do reálného poklesu výše platů a mezd. Poznamenal, že sice platy a mzdy nominálně rostou, ale díky této inflaci, jejich reálná hodnota poklesla, což je vidět v tom, že za stejnou sumu peněz, si dnes nemůžeme koupit stejné množství zboží, jako tomu bylo v roce 2021. To je před růstem inflace. Reálně jde o pokles ve výši tří až čtyřprocentních bodů.
Podle Jaroslava Ungermana se sociální situace našich pracujících, vlivem různých událostí ve světě, začne zhoršovat. Poukázal na to, že ceny u nás jsou vyšší než v hospodářsky vyspělých státech. Například cena zemního plynu u nás je 5krát vyšší než v USA. Vytváří se tak obraz, že lidé mají více peněz, než skutečně dostanou.
Základním problémem je, podle Jaroslava Ungermana, výše minimální mzdy. V roce 2026 byla výše minimální mzdy stanovena na částku 22.400 Kč. Ale, podstatné je její výše ve vztahu k průměrné mzdě. Jaroslav Ungerman v této souvislosti upozornil, že EU před časem schválila, aby výše minimální mzdy byla na úrovni 47 procent průměrné mzdy, k čemuž se přibližují, či dokonce splňují v řadě západoevropských států. V České republice minimální mzda odpovídá přibližně 44,5 % průměrné hrubé měsíční mzdy (stav pro 1. čtvrtletí roku 2026).
Možné dopady zrušení systému tarifních třid?
Zatímco v soukromém sektoru byla zaručená mzda (a s ní spojené tarifní třídy) kompletně zrušena, ve státní a veřejné sféře systém tarifních tříd zůstává, ale prochází reformou. Podle Jaroslava Ungermana připravované zrušení tarifních tříd ve státním a veřejném sektoru bude velmi důležité, to je z hlediska, kolik peněz vlastně zaměstnanci dostanou v rámci své mzdy. Načež dodal, že v zemědělství, kde nejsou tarifní třídy, hrozí, že zaměstnanci budou tlačeni k minimální mzdě. Právě v rámci těchto chystaných opatření se ukazuje, jak v příštích měsících, či letech, poroste význam činnosti odborových organizací na jednotlivých pracovištích. Lidé by, podle EU, měli mít právo vědět, jak budou za svoji práci, za svoji profesi, placeni. EU požaduje, že nesmí být rozdíl mezi platem, či mzdou ženy a muže. Pro odborové organizace to znamená, aby zesílily svůj tlak na růst mezd při kolektivním vyjednávání. Vždyť, právě zrušení tarifních tříd, ukáže, že o výši mezd, to je o jejich růstu a dalších benefitech, bude rozhodovat dojednané znění kolektivní smlouvy. Odbory musí hájit práva zaměstnanců, to je i v případě, po pandemii covidu, dnes zaměstnavateli tolik uplatňovaného principu práce z domova. Člověk má, i při tomto systému práce, právo na odpočinek. Neměl by pracovat od nevidím, do nevidím. Zároveň, dílky práci z domova, zaměstnavatel ušetří na nákladech, za elektřinu, či jiné položky nákladů. Podle Jaroslav Ungermana by měly odbory vyvinout v naší společnosti tlak na to, aby se tyto věci dostaly do zákoníku práce, aby nebyli v těchto případech kráceni tím, že elektřinu a další položky platí ze svého.
Představeny byly i různé odborné studie k otázce zaměstnanosti
Poté pokračovala odborná část konference. S prezentací odborné studie „Nerovnosti v přístupu zaměstnanců ke vzdělání“ vystoupil Marcel Navrátil ze společnosti TREXIMA. Poté se ujal slova Jan Horecký z Právního institutu, která seznámil účastníky konference s odbornou studií „Dopady čtyřdenního pracovního týdne na zaměstnance a zaměstnavatele“. Dalším řečníkem byla Pavla Doležalová ze společnosti TREXIMA, která představila odbornou studii „Problematika nerovnosti a transparentnosti odměňování z pohledu zaměstnanců“. Závěr odborné části konference patřil Zdeňce Šímové z Národního vzdělávacího fondu, která přiblížila odbornou studii „Podpora zaměstnanců ve složitých životních situacích jako nové téma agendy odborů v rámci kolektivního vyjednávání“.
Na programu odpolední části konference bylo vystoupení pozvaných zahraničních hostů a závěrečná diskuse k jednotlivým tématům, o nichž pozvaní odborníci ve svých vystoupeních hovořili.
Je třeba upozornit i na to, že v rámci těchto konferencí je vždy vydán sborník, v němž jsou představeny jednotlivé odborné studie, které slouží odborovým funkcionářům v základních organizacích, k tomu, aby v rámci kolektivního vyjednávání dokázali lépe hájit zájmy zaměstnanců v konkrétním podniku, či organizací.
Miroslav Svoboda
